Kingsman: The Chocolate Cake

 

Všichni stárneme. Lidstvo má ten nechutný zvyk, že tuto skutečnost ještě škodolibě oslavuje. Někteří tomu říkají „narozeniny“, jiní „level up“ – prostě se slaví, že jsme za tu dobu ještě neumřeli, či co. Nejsem hipster za každou cenu, a říkala jsem si, že když už tedy slavím, tak pořádně – upeču si Kingsman dort! Kingsman je sice menší fandom, ale na druhou stranu, je to můj oblíbený.

Hotový produkt nevypadá tak strašně. Díky Instagram filtrům. Motýlek byl nezbytný.

To jsem se ještě naivně domnívala, že to umím. Neumím. Pejsek a kočička byli před dávnými lety mojí oblíbenou pohádkou, ale nějak nechápu, proč se stali mým vzorem až do dospělosti. Jistě,  má intuice je schopna vytušit, že myši, buřty, zelí ani ocet se do dortu nedává. To jsou asi dobré startovní předpoklady.
Dále je dobré, když je nablízku člověk, který má s pečením zkušenosti a dokonce vám zapůjčí vhodné vybavení – bílkový sníh se tak ušlehá prakticky sám! Ideální je též plně funkční trouba. Ano, začalo to slibně. A pak přišla ta horší část – nakrájet vzniklý korpus na pláty. A světe div se, dokázala jsem to. Všechno se dařilo, což znamenalo jediné. Všechno se zkazí až v příštích minutách.

A taky že jo. Přišlo to znenadání. Korpus byl složen, naplněn lahodným čokoládovým krémem a na řadě byla marcipánová dekorace a poleva.  Co na tom může být těžkého? Pomineme-li fakt, že marcipán lepí a ta cukrářská barva je pěkně hnusná, není na tom přece co zkazit! A vida, ono je.
Čokoládové polevy jsem koupila rovnou kilo, že se ten zbytek prostě sní. A ona byla hustá. Ona netekla. Odmítala se chovat jako poleva a skončila jako neurčitá hnědá hrouda na dortu. Zalil mne studený pot a přepadly mne sebevražedné myšlenky, neboť se jednalo o výtvor hodný Mimibazaru. Jelikož nedisponuji žádným manžou, který by si mohl čvachtat, bylo nutné najít bleskové řešení a polevu zředit. Zoufalá situace, která nastala, už byla k nesnesení a bylo potřeba vytáhnout láhev prvotřídní skotské whisky – což vyústilo v náhodné prozpěvování dementní písně „potvoro dortová, takhle se dort nechová.“
Po nějakém množství lihu začal výtvor působit, no… Za předpokladu, že jedno oko zavřu a o druhé přijdu dokonce i přijatelně. Víc už po sobě člověk bez cukrářského vzdělání asi chtít nemůže. Sněden bude tuto středu. O počtu obětí vás budu informovat.

 

Každopádně, mohla jsem si potvrdit teorii, že píšu lépe než peču. A taky chápu, proč se Kingsmani maskují za krejčovství a ne za cukrárnu.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *